A do kopce – jezdíš nebo tlačíš?

ilustrační foto kopecZkušeným koloběžkářům přijdou některé otázky úsměvné. Jak to tak asi na koloběžce do kopce jede, že jo… Kdo to zkusil, ten ví a kdo ne, ten se prostě zeptá. Jisté je jedno: do kopce to fakt moc nejede.
Je úplně jedno, jestli před sebou máte malý nebo velký kopec, na koloběžce i malé stoupání pocítíte téměř okamžitě. To, jestli kopec vyšlápnete či vyjedete, záleží asi na více faktorech: vaší kondici, energii a velikosti kopce (nebo se říká stupni stoupání?). A také na technice jízdy. Jízda do kopce je vždy namáhavější a dokonce i při velkém úsilí pomalá, někdy veeeelmi pomalá. Ale nebojte se ani delšího kopce ani většího stoupání. Ostatně, vždycky můžete seskočit a kopec vedle koloběžky zdolávat pěšky.
V každém případě je při jízdě do kopce nutné zvýšit frekvenci odrazů. To znamená každý odraz zkrátit tak, aby se noha mohla co nejdříve znovu odrazit. Zkrátka musíte dělat kratší a rychlejší odrazy. Pokud odrazy nezrychlíte, z místa se příliš nepohnete. Do kopce je navíc nutné nohy střídat častěji, takže je po 2 až 3 odrazech vyměňte. Podle mých zkušeností na to ale po několika kopcích přijdete sami.

jízda do kopce
Vpředu došlápnu patou a vzadu se zvedám přes špičku

Já osobně jsem si pro jízdu do kopce vytvořila vlastní techniku, kterou střídám s tou klasickou. Odborníci na koloběh se mi možná vysmějí, ale mně se i řada delších (ale ne moc prudkých) stoupání takhle jezdí nejlíp. Stojnou nohu posunu hodně dopředu a odrazovou nohou pokládám na zem v úrovni přední části stupátka. A teď to hlavní – na zem nedošlapuji špičkou, jako při klasickém odrazu, ale nejprve patou. Nohou se pak na chodidle pomalu jakoby zhoupnu (z paty na špičku), přitom se koloběžka pohybuje dopředu. Nohu zvedám ze země až na úrovni zadního kola nebo dokonce za ním přes špičku. Je to sice technika pomalá, do kopce se sunu opravdu pomalu, ale jedu! Tento způsob jízdy používám v kopci i z jiného důvodu – zjistila jsem totiž, že si tímto stylem dám víc do těla. Podřepy stojné nohy jsou hlubší a také při tom nejspíš zapojím i jiné svalové skupiny než obvykle, neboť se svaly na nohách po delším kopci druhý den pěkně ozývají.

No a v prudších a dlouhých kopcích, v místě největšího stoupání, kdy už to opravdu nejede, většinou z koloběžky slezu a jdu pěšky. Už jsem ale také v nadšení z jízdy vedle koloběžky do kopce běžela. A to také není špatný způsob zdolávání kopců – určitě to vyzkoušejte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WordPress spam blocked by CleanTalk.