Blog Moje koloběžka je něco jako deník

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPokud brouzdáte po internetu, určitě jste na blog téhle koloběžkářky už narazili. Nadia Novotná jezdí na koloběžce čtvrtým rokem, ale na závodech ji nepotkáte, jezdí spíš pro radost z pohybu a moc ráda se toulá jen tak přírodou. A každou cestu pak jako inspiraci pro ostatní popisuje na svém blogu Moje koloběžka.
Koloběžka se v jejím životě objevila náhodou – jak mi prozradila, ke koloběžce ji přivedla kamarádka. Měly společně odjet na rekondiční pobyt do Orlických hor a domlouvaly se, že si s sebou vezmou kolo. Přislíbený odvoz kol jim ale nedopadl, a tak kamarádka přišla s tím, že si vezme alespoň koloběžku. Nadia tehdy doma v komoře našla starou micro a v domnění, že je to legrace, ji vzala také. Jenže kamarádka přivezla malé Mibo, nějaký starší model s 12 palcovými kolečky, a to oproti micru byla jiná jízda! A co víc, Nadia zjistila, že koloběžka je ohromná zábava a že pohyb na ní jí vyhovuje víc než na kole. A bylo to…

Vpředu legendární malé Mibo
Úplně vpředu je legendární malé Mibo, které Nadiu ke koloběhu přivedlo.

Koloběžky máte dvě, na čem konkrétně jezdíte a proč jste si vybrala právě takové typy koloběžek?
Mám Yedoo City, kterou jsem si pořídila ihned po návratu z rekondice. V té době jsem chtěla koloběžku jen na jízdu po městě a občasnou vyjížďku se psem, nevěděla jsem, jak mě to chytne. Teď už ji využívám spíš jen na pohyb městem a kratší výlety se psem do terénu.
V roce 2014 jsem se už chtěla posunout někam dát, tak jsem si pořídila Kostku Tour3. Tu už jsem vybírala pečlivěji, navštívila jsem půjčovnu koloběžek a díky tomu jsem také poznala fajn partu koloběžkových nadšenců. Vyzkoušela jsem několik značek a Kostka mi vyhovovala nejlépe. V současnosti přemýšlím o pořízení dalšího stroje. Chtěla bych opět nějakou menší koloběžku, která se mi dobře vejde do auta a nahradí Yedůčko. To bych si nechala už jen jako nákupní košík. Asi se pojedu podívat na výstavu For bikes, docela se mě zaujaly nové modely Yedoo. Líbí se mi také K7, ale s dostupností těchto koloběžek je to horší. Třeba mě ale zaujme jiná značka, nechám se překvapit.

Nadia ráda jezdí i cestou necestou...
Jak je vidět, jezdí Nadia i cestou necestou…

Ročně najezdíte okolo 4000 km, kde nejraději jezdíte? Máte raději krátké vyjížďky nebo spíš podnikáte delší trasy?
Bydlím v Pardubicích a nejčastěji jezdím po okolí na krátké vyjížďky se svojí fenkou, ale nejradši mám asi středně dlouhé trasy, tak kolem 50 km. To je čas se i podívat po nějaké zajímavosti po cestě, ať už přírodní nebo kulturní památce.
Asi nejlépe se mi jezdí na pěkných cyklostezkách, buď asfaltových, nebo se zpevněným povrchem někde v krásné krajince. Nemusím moc frekventované trasy, kde se pletou chodci a cyklisté. Mám moc ráda hory a výhledy na panoramata. A když na horách jsem, nijak to nepřeháním, velký kopec si klidně vytlačím, a nebo taky vynesu koloběžku po turistické trase. Razím takové heslo, že není umění se nechat někam vyvézt a pak to sjet dolů. Samotné sjezdy mě ani nebaví. Často se ráda jakýmkoliv způsobem dostávám po vlastní ose na nějaký vrchol a pak si ho sjedu.

Kde nejdál po vlastní ose a jak dlouho jste byla?
Zatím jsem nejvíc ujela za den 110 km. Byl to jednodenní výlet Pardubice – Potštejn a zpátky. Chtěla jsem prostě zkusit, zda stovku za den udělám. Pokud jedu na dovolenou, tak koloběžky nakládám do auta, přespávám po kempech nebo penzionech a dělám hvězdicové výlety po okolí. Líbil by se mi i nějaký koloběžkový čundr, kdy si naložím vše potřebné a jedu jen tak, nějakou naplánovanou trasu, ale k tomu zatím nemám parťáka. Třeba se mi to časem poštěstí.

Koloběžkový výlet s menší partou
Na výlety s menší partou koloběžkářů jezdí Nadia nejraději

Jezdíte ráda sama nebo se účastníte kolektivních projížděk?
Nejraději jezdím ve dvou, nebo v menší partě, kdy si naplánujeme cestu, jedeme na pohodu, žádný spěch. Máme čas si popovídat, navštívit nějakou zajímavost a popřípadě se i občerstvit v hospůdce. Velké kolektivní akce jsou také fajn, ale už tam jsou jiné podmínky. To většinou buď někdo moc spěchá, nebo někdo zase zdržuje, na někoho se musí čekat, a je tam daný nějaký časový limit. Občas i ráda vyjedu sama, zvláště když si chci psychicky odpočinout a pročistit hlavu.

Účastníte se závodů nebo jezdíte spíš pro radost?
Nezávodím, nepotřebuju se s nikým porovnávat. Jezdím pro radost z pohybu a pobytu v přírodě. Pro mě je důležitější být někde na výletě, než si něco dokazovat. Jednou jsem se nechala přemluvit na Mizuno cup, protože chyběla jedna členka v ženské štafetě. Ale to byl spíš takový pohodový závod a kolegyně jsem ihned upozornila, že se mnou nic nevyhrají. Zkrátka nejsem závodník.

Nadia s koloběžkou a svým psem Sárou
Nadiu na koloběžkových výletech často provází její pes Sára

Častým společníkem na cestách je Vaše fenka Sára. Jezdíte s ní i v zápřahu?
Ne, zápřah jsme nezkoušely. Sára je kříženec stafforda a německého ovčáka, od malička je hyperaktivní a ráda běhá. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem pořídila koloběžku.
Zkoušela jsem s ní jezdit na kole, ale s koloběžkou je to jednodušší. Sára běží vedle na vodítku, a pokud je to možné tak na volno. Letos jí bude 6 let, uvidíme jak dlouho ji elán a zdraví dovolí běhat. Při běžném venčení ujedeme tak 5–15 km, na celodenní výlet tak maximálně 30 km.

Trasy svých výletů si vymýšlíte a jezdíte kudy se dá, nebo využíváte cyklomapy a jezdíte spíš po cyklotrasách? Kde hledáte inspiraci?
Inspiraci na výlety nacházím na různých turistických serverech nebo cestovatelských pořadech. Když mě nějaké místo zaujme, najdu si na cykloserveru trasu, podívám se jaký je tam povrch, změřím si délku trasy a výškový profil. Na výlety vozím mapy, ale občas se stává, že i zabloudím a to přichází na řadu navigace v mobilu.

Bez fotoaparátu (v brašničce na zádech) Nadia nevyjíždí
Na každý výlet si Nadia bere fotoaparát (v brašničce na zádech), malou svačinu a často i svou Sáru

Co si na jakoukoli cestu berete, co musíte mít vždy s sebou?
Rozhodně mi nikdy nesmí chybět fotoaparát. Focení je další z mých velkých koníčků. Nejraději fotím krajinky, zvířata, pamětihodnosti a také svoji koloběžku. Jinak vozím malou svačinu, nebo něco na dobití energie a také pláštěnku pro případ zhoršení počasí. Co zásadně nevozím (a je to asi chyba) je lepení, nářadí a náhradní díly. Pokud jedu sama, stejně bych si píchlou duši nedokázala opravit a pokud nás jede víc, určitě někdo něco s sebou mít bude. A s drobnostmi, jako je třeba prasklý blatník, jsem si poradila ryze po žensku – spojila jsem to provizorně gumičkou do vlasů.

Na koloběžce Kostka Tour3 podniká Nadia delší výlety
Na koloběžce Kostka Tour3 podniká Nadia delší výlety a pak o nich na svém blogu píše

Provozujete blog Moje koloběžka, co vás k jeho založení vedlo? A co vše u vás na blogu najdeme?
Dřív jsem jezdila hodně na kole, a nebo jsme s přáteli jezdívali na čundry. A svoje cesty jsme zapisovali do deníků. Ještě je mám a občas s nostalgií v nich listuju. Když jsem si pořídila koloběžku, hledala jsem nějaké stránky, kde by se daly najít tipy na výlety. A protože jsem nic nenašla, založila jsem si svůj vlastní blog. Je to vlastně také deník, ale může ho číst každý, kdo chce. A pokud někoho inspiruju k navštívení nějakého místa, jsem ráda. Je to pro mě, dá se říct, trojnásobná radost – nejdřív si výlet plánuju, pak ho uskutečním a pak o něm napíšu.
Většina mých příspěvků jsou trasy výletů. Je tam mapka projetého místa, počet kilometrů, výškový profil, stručný popis výletu a samozřejmě fotky. A koloběžka, na které jsem daný výlet jela.

Můžete na závěr čtenářům doporučit trasu koloběžkového výletu na sobotní odpoledne nebo kam stojí zato se vydat na víkend?
Těch míst je hodně, ale třeba moje srdcovka je Kuks. Dá se tam dojet z Hradce Králové po krásné cyklostezce č. 2 podél Labe. V sezóně je sice dost frekventovaná, ale na jarní výlet, kdy ještě tolik lidí nejezdí, je ideální.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Nadia Novotná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *