Jak to začalo

Docela jednoduše… Stačilo zavadit pohledem a sáhnout na řidítka…

Pořídit si koloběžku byl ale v tu chvíli okamžitý, takový překotný a neuvážený nápad, který uzrál až ve chvíli, kdy jsem se na koloběžce projela.

Kostka Hill
Tak to je ona

Typ koloběžky (nebo se říká model?) jsem vyřešila rychle, rozhodla zkušební jízda a nejspíš také sympatie. Nevím proč, ale velikost předního kola 20″ mi v tu chvíli přišla lepší. A tak se vozím na koloběžce Kostka Hill. A barva? Ta je samosebou pro ženy (při výběru čehokoli) velmi důležitá… Modrou, která patří k mým nejoblíbenějším, v nabídce bohužel neměli, a tak zvítězila červená.

začátek
Nejspíš to ale začalo už dávno

Koloběžku si nemůžu vynachválit – je to skvělý dopravní prostředek a úžasná kondiční pomůcka. Ostatně hlavně proto jsem si ji pořizovala. A tak ráno už nechodím běhat ani se nevěnuji svižným procházkám – teď už „jen“ drandím na koloběžce.

Proč? Běh mě moc nebaví, svižné procházky jsou fajn, ale někdy to prostě už svižněji nejde a přitom by bylo třeba.
A na koloběžce? Nikdy jsem netušila, že je to tak intenzivní a energeticky náročná pohybová aktivita, která dokonale zapojí celé tělo… ani že mě to tak bude bavit.

Ale nejspíš to všechno začalo už mnohem mnohem dřív…