Jízda po cyklostezce

cyklostezka_m_5_2015Nevím jak vy, já na koloběžce jezdím, kde se dá. Jezdívám po silnicích a silničkách mimo město, po turistických cestách i cestou necestou… A také celkem často využívám cyklostezky, i když to má svá úskalí.
Při pěkném počasí, o víkendech nebo odpoledne a podvečer, se ale pražským cyklostezkám snažím vyhnout. Je tu na mě moc plno. Cyklostezku užívají chodci, cyklisté, bruslaři, pejskaři, lidé s kočárky i koloběžkáři. Potkáte tu dospělé, seniory i děti. Není se co divit, vyasfaltované cesty jsou oddělené od automobilového provozu, takže se na nich všichni mohou celkem bezpečně pohybovat, sportovat a vyřádit se. Pokud jsou ovšem všichni ohleduplní a dodržují pravidla, která na cyklostezkách platí. A to je bohužel někdy problém a já si můžu hlavu ukroutit. Na co narážím nejčastěji?

cyklostezka - piktogramy
cyklostezka se společným provozem pro chodce a cyklisty

1. Na bezohlednost bruslařů – sama jsem na in-linech donedávna jezdila, takže vím, že není jednoduché jezdit na stezce při větším provozu, rychle zabrzdit, zvládnout jízdu z kopce ani se vyhýbat dětem či pejskařům. Přesto se někteří bruslaři často chovají, jakoby na stezce byli sami. Počítejte s tím, že bruslaři, přestože se pohybují v pravé části stezky, při bruslení zabírají největší šířku stezky, mění svůj průjezdný profil (při jízdě se přesouvají zprava doleva) a často jezdí poměrně rychle. Takže pozor hlavně při míjení a předjíždění.

2. Přestože každý cyklista ví, že se jezdí vpravo a v autě se při rozjezdu podívá do zrcátek, na cyklostezce jakoby to bylo jedno. Mnoho cyklistů zapomíná, že při vyjíždění od kraje je nutné zkontrolovat situaci za sebou a podívat se, jestli tam zrovna někdo nejede. Bohužel to dělají nejen děti, ale i dospělí. Proto, když se blížíte k jezdci stojícího u kraje stezky, raději zbystřete a sami se na koloběžce při vyjíždění od kraje stezky vždy  ohlédněte.

3. Přestože jsou chodci nejpomalejším a asi nejzranitelnějším účastníkem pohybu na cyklostezkách, svá pravidla často neznají a někdy slovní potyčky končí rázným „…se nezblázni!“ No nezblázním, ale štve mě to. Nejenže jsou někteří chodci schopní z ničeho nic změnit směr chůze, zastavit se a povídat si v nejužším místě stezky, ale hlavně chodí, kde se jim chce. Takže, a moc prosím, pošlete to dál – po stezkách s odděleným provozem se chodí v pruhu vyznačeném pro chodce a na cyklostezce se společným provozem pro chodce a cyklisty, se chodí VPRAVO! Přestože jsou pruhy sem a tam často odděleny přerušovanou čarou uprostřed stezky a na zemi jsou směrové piktogramy chodců a jízdních kol, štrádují si to chodci dost často v protisměru.
Co s tím, nevím… Občas řeknu, požádám, upozorním… občas se nemám zbláznit, občas snad vyvolám zamyšlení a také často mávnu rukou a zakroutím hlavou.

Jednu dobu jsem si nebyla jistá, piktogramy na zemi jsou sice jasné = chodci i kola tam a v opačném směru zase zpátky… Ale realita je často jiná… Na jaře se mi ale dostala do ruky skvělá publikace Česko cyklistické, které vydal Státní fond dopravní infrastruktury. V téhle Malé encyklopedii cyklistické infrastruktury (návod na použití prostoru na kole i bez něj), jak zní podtitul, najdete snad vše o cyklistických dopravních opatřeních, pravidlech pro cyklisty na pozemních komunikacích i pohybu cyklistů, chodců a bruslařů na všech typech cyklostezek. Slovní vysvětlení je doprovázeno barevnými fotografiemi, takže je vše názorné a snadno pochopitelné.
A protože i na koloběžce jste účastníkem silničního provozu – jste zkrátka jako kolo, i když nemáte přehazovačku a nemůže vám spadnout řetěz – využije tuhle publikaci i každý koloběžkář.

3 komentáře

  1. Také jsem nevěděl jak se správně pohybovat pěšky na cyklostezce. Později jsem se dozvěděl, že mám chodit vpravo. Nezdálo se mi to, ale přesto jsme s manželkou šli spořádaně při pravém okraji. Cyklisté i bruslaři nás předjížděli, sluníčko svítilo, prostě pohoda. Najednou obrovská rána a já ležel na zemi, jedna dívka se dívala jinam než měla a výsledkem jsou má bolavá záda.
    Lituji, ale pokud příště budu muset jít po cyklostezce, půjdu tak, abych mohl reagovat na hrozící srážku.

  2. Ahoj, Jaromíre,
    děkuji za komentář, chápu vás, taková nehoda je hodně nepříjemná, přesto mi přijde pohyb v jednom směru cyklostezky lepší. A možná i bezpečnější. Karamboly se bohužel někdy stávají.
    V poslední době mám pocit, že je pohyb po některých cyklostezkách, zvlášť v týdnu v odpoledních hodinách a o víkendech, takových nebezpečí plný. A často je úplně jedno, na které straně jdete. Cyklostezka bývá přeplněná a tam, kde se potkávají cyklisté, koloběžkáři a pejskaři se psy na dlouhém vodítku, to chce být skutečně ve střehu.

    V poslední době me překvapují hlavně maminky a tatínkové s malými dětmi, které pouštějí „úplně na volno“ a předpokládají, že se o bezpečí jejich dětí postarají všichni kolemjedoucí, a ne oni sami. Takový dvouletý capart je schopen změnit směr a rychlost pohybu během zlomku vteřiny a hlavně úplně nečekaně. Zažili jsme to už hodněkrát a vrcholem byla příhoda, kdy maminka na větu „Pozor, chlapeček uprostřed stezky!“, kterou jsem upozorňovala rychlejedoucí cyklisty za sebou, reagovala sdělením „ale to je holčička“ a nic víc. Jako kdyby přejetá holčička byla něco jiného než přejetý chlapeček. 🙂
    A co tedy s tím? Jedině vzájemná ohleduplnost a předvídavost.

  3. Josef svejk
    není nic jednoduššího než se chvat jak na silnici kola jezdi vpravo chodci vlevo chodec i cyklista mají
    osobě přehled a chodec má vždy možnost ustoupit stranou

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WordPress spam blocked by CleanTalk.