Originální nákladní koloběžky

Kkosnar_m_20170629Koloběžky se vyrábějí různé: silniční, terénní, městské a dokonce i nákladní. Jsou to skvělá přibližovadla, urychlíte na nich svou přepravu a odvezete i docela velký náklad. Tak jako na koloběžce Karla Kosnara z Jablonce nad Nisou.

Karel Kosnar se svým tříkolovým přibližovadlem na cesty
Karel Kosnar se svou károu na cesty – dá se na ní i spát

Karel mi o sobě prozradil, že pracoval jako konstruktér a vrcholem jeho pracovní kariéry byla práce nočního hlídače. A právě tehdy začal po nocích vymýšlet jakousi káru, se kterou by mohl cestovat, vézt s sebou vše, co potřebuje a dalo se na ní spát. Dnes je Karel už nějaký čas „dědkem“ v důchodu a ve svých 73 letech stále něco vymýšlí. Takže postavil tříkolové přibližovadlo pro jízdy na nákup nebo na projížďky s vnoučaty, které dokonce osadil elektropohonem.

Další tříkolka Karla Kosnara
Další tříkolka Karla Kosnara

Ale to není vše, co jste zkonstruoval.
Ne ne, tříkolku pořád vylepšuju, v posledním provedení jsem opustil konstrukci nízkého zavěšení stupátka v rámu a postavil klasický předek koloběžky s vysokým stupátkem, protože s elektropohonem je odrážení minimálně. A protože klasická tříkolka na nerovném terénu přenáší všechny stranové výkyvy do řídítek, zvolit jsem rotační uložení zadní části. Tím je jízda stejná jako na normální koloběžce. Také jsem navrhnul a postavil nákladní koloběžku.

Nákladní koloběžka Karla Kosnara
Nákladní koloběžka v jednostopém provedení

Co vás inspirovalo?
Nákladní koloběžku v klasickém jednostopém provedení mám postavenou podle nákladního kola, jednu s elektropohonem a druhou bez pohonu, určenou na turistiku. S těmi ale manželku na nákupy nebo za vnoučaty neodvezu. 🙂 Inspirací pro mě byla nákladní kola dánské firmy Christiania Bikes, které u nás prodává obchod Cyklospeciality. Co koloběžka uveze, ukazuje obrázek, na váhu to ale odzkoušené nemám. Ale i s 50 kg na korbě se dá koloběžka snadno uřídit. Pán na obrázku s dětmi na tom sedí poprvé a nemá problém.

Jak vás vůbec napadlo pustit se do výroby koloběžky?
Možná bych mohl říct, že koloběžka vznikla částečně z nouze, protože nemáme auto. Dokážu s ní obstarat běžnou dopravu do domácnosti s minimálními náklady, stejně jako výlety po okolí a díky koloběžce beztrestně pojíždím po městě, kam auta mají zákaz.

Koloběžka Karla Kosnara s elektropohonem
Koloběžka s elektropohonem

Jaké jsou další výhody této koloběžky?
Osobně se vždy snažím dosáhnout maximálního užitku s minimální energií. V porovnání s autem, které váží tunu a veze 150 kg, je obrovský nepoměr váhy užitečné a neužitečné. Cena energie za 100 km jízdy je také násobná, 10 Kč : 200 Kč.

Pro budoucí možný záměr je moje tříkolová koloběžka schopná nést flexibilní solární panely asi 2 m x 1 m pro průběžné dobíjení baterky. Kdybych chtěl podniknout dálkovou jízdu, tak to určitě využiju. Možná by takové provedení našlo uplatnění ve slunečných krajích. U nás si dokážu představit dojíždění na elektrokoloběžce mezi vesnicemi, kde dnes „babky“ tlačí kolo s taškami na řídítkách. Na koloběžce se dá jet i v sukni na paty nebo v dlouhém plášti.

Karel Kosnar koloběžky navrhuje v programu DrftSight
Karel koloběžky navrhuje v programu DrftSight

Z čeho je koloběžka vyrobená? A jak jste postupoval? Nejprve kreslil, počítal a přeměřoval, pak řezal a svářel…? 🙂
Koloběžky, které jsem postavil pro sebe a rodinu, jsou těžké, vyrobené z materiálu na ploty, protože mám nedaleko prodejnu hutního a spojovacího materiálu pro řemeslníky. Navíc nemám vybavení na sváření tenkostěnných ocelových profilů. Myslím ale, že u koloběžky to nevadí, má pak lepší setrvačnost a do kopce ji stejně musíte tlačit. Stavbu začínám návrhem na počítači. Používám bezplatný 2D CAD software DrftSight pro kreslení technických výkresů. Tím jsem schopen vyčíst potřebné rozměry pro sestavení a svaření. Pro ergonomii mám navrženého panáka, kterého vždy napolohuji podle sebe.

Jezdíte na koloběžce?
Ano a moc rád, ale jezdím jen pár let, v Hodkovicích nad Mohelkou a dříve i na Malé Skále se zúčastňuji závodů pro popularizaci koloběhu. Můj syn Matěj to bere vážněji a jezdí i dálkové přejezdy napříč republikou nonstop. Ale na kole jsem před časem projel kus Evropy, včetně poutní cesty do Santiaga de Compostela. Dnes bych váhal, jestli vzít koloběžku nebo kolo. Obojí má své.

Nákladní koloběžka Karla Kosnara - výlet do Milešova
Nákladní koloběžka – cesta do Milešova

Pochlubit se mohu i svou první delší cestou s nákladní koloběžkou zatěžkanou vybavením na stanování, jídlem, vodou a ošacením. Do káry se to nahází, nic se nemusí uvazovat jako na kole a navíc je těžiště nízko. Za 3 dny jsem ujel a ušel 290 km, jel jsem z Jablonce do Milešova (kousek za Litoměřicemi) a zpět. Vylezl jsem na Milešovku a zažil krásný výhled z vrcholu. Tlačil jsem ale i mírné kopce a užíval si sjezdy. Průměrná rychlost byla pouhých 12 km/hod, ale vyjel jsem prakticky bez tréninku. Tak trochu jsem testoval kyčle a kolena a určitou obavu jsem měl z namožení achilovek. Ale dobrý! 🙂

Koloběžky Karla Kosnara
Koloběžky Karla Kosnara

A co s koloběžkou a tříkolkou dál?
V každém případě je budu dál používat k přepravě. Ale jsem přesvědčen, že nákladní jednostopá koloběžka i tříkolka mého pojetí jsou užitečné originály a nikdo nic podobného nenabízí. Takže případnému zájemci o výrobu jsem ochoten zapůjčit koloběžky k odzkoušení a předat dokumentaci prototypu.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Karel Kosnar

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *