Koloběžky na Slovensku? Jsou a určitě budou!

MiroSK_m_20170404Řada z nás má na Slovensku příbuzné a kamarády, máme společný docela velký kus historie a dobře si rozumíme…
Tak by člověk řekl, že i s koloběžkami to na Slovensku bude stejné jako u nás. Ale je to prý trošku jinak.

Po koloběžkářích na Slovensku jsem už tak trochu pátrala na internetu, a tak když se naskytla příležitost vyzpovídat slovenského koloběžkáře, neodolala jsem. Miro Ilovičný mi toho o sobě moc neprozradil, zpočátku jsem myslela, že je Miro také běžec, ale prý jsem se zmýlila, neboť jak říká: „pre mňa je aj 10 kilákov maratón.“ Miro tedy moc neběhá, zato přiznal, že moc rád koloběhá. A aby nemusel za koloběžkami a na závody za hranice, a ten koloběžkový život na Slovensku trošku rozhýbal, rozhodl se jednu koloběžkovou akci uspořádat.

Miro Ilovičný
Miro Ilovičný – koloběžkář, který stojí za prvními velkými koloběžkovými závody na Slovensku

Jak ses, Miro, dostal ke koloběhu a odkdy jezdíš?
V 30-ke som začal trochu intenzívnejšie jazdiť na horskom bicykli. K tomu patrilo aj občas si niečo prečítať v cyklistickom časopise. Tam som natrafil na kratučký článok o kolobežke ako športovom náčiní. Myslím, že na fotke pri článku bol Jirka Ešner zo Zlína. Tak som tam vycestoval. Keď som tú kolobežku uvidel naživo, bolo mi jasné, že na tom v živote nemôžem jazdiť. Taká malá bola! Previezol som sa na chodníku pred domom a odcestoval. Ale nedalo mi to pokoj a po čase som predsa kolobku kúpil a začal jazdiť. Najprv v pivničnej chodbe, neskôr aj po meste v nočných hodinách, aby ma nikto nevidel. To bolo tak v roku 2000–2001.

Pokračovat ve čtení

Koloběžky, skládačky a další cyklospeciality

cyklospeciality_m_20151204Rozhovor jsme si domluvili po mailu, a přesto jsme se setkali osobně. Neplánovaně a úplnou náhodou… A kde jinde než v obchodě s koloběžkami a moderními „skládačkami“. Ondřej Brunecký je totiž mužem, který před časem přišel s nápadem provozovat obchod s různými cyklistickými specialitami. A také ho zrealizoval.
Své Cyklospeciality, síť obchodů s městskou a speciální cyklistikou, provozuje již několik let a kromě nádherných kol v obchodě objevíte i koloběžky a spoustu různých cyklodoplňků. Ondra, původní profesí interiérový designér, vztah k pěkným designovým věcem nezapře – svůj obchod plní jen samými originálními kousky. Na začátku celého projektu ale nebylo nic jiného než skládací kolo Brompton, které Ondra začal využívat v Londýně jako nejefektivnější a nejpříjemnější způsob dopravy. Zkrátka skládačku využíval, aby se dostal do práce včas. A zbytek, jak sám říká, už byla jen souhra životních okolností a výzev, které nenechal ležet na zemi…

Onřej Brunecký - majitel Cyklospecialit
Onřej Brunecký – muž, který to celé vymyslel a zrealizoval

Co či kdo vás přivedl na myšlenku založit obchod s tak trochu jiným cyklo sortimentem? Opravdu byl inspirací „jen“ pobyt v Anglii?
Ono to samozřejmě nebylo tak, že jsem si jedno odpoledne při anglickém čaji s mlékem (na kterém jsem mimo jiné opravdu závislý) vymyslel celý koncept Cyklospecialit a Anglické legendy. V Anglii jsem sice pochopil svobodu, kterou ve městě člověku kolo dává, ale vlastní myšlenka začít provozovat vlastní obchod se zrodila o dost později. Po návratu do Čech jsem se dál věnoval své profesi, provozoval interiérové designérské studio a do práce jsem dojížděl na kole Brompton, které jsem si z Anglie přivezl. Kolo ale budilo takový zájem okolí, že jsem se („hecován“ výborným kamarádem) rozhodl oslovit výrobce skládacích kol Brompton se zájmem začít produkt k nám dovážet a distribuovat. A podařilo se! Pak už to šlo tak nějak s velkým zapálením a bez hlubokého přemýšlení. Nebylo to jednoduché, ale pokud něčemu věnujete maximum energie, zákonitě se to musí vrátit. A tak se stalo, že k anglické legendě postupem času přibylo další speciální a výjimečné zboží a byly na světě Cyklospeciality. Je třeba říct, že tuto cestu ovlivnili i další lidé, svůj podíl na tom má zejména Darek Gale – jeden z iniciátorů brněnského hnutí Brno na Kole, se kterým jsem několik let spolupracoval.

Jezdíte na kole či na koloběžce? A kolik toho ročně najezdíte?
Jezdím převážně na kole, i když koloběžka mě hodně oslovila. A bylo by skvělé mít více času i na ni, zejména kvůli zádům, s kterými mám díky nutné „počítačové existenci“ dost problémy. Nicméně asi  98 % cest do práce a z práce jezdím na skládačce Brompton. Kolik přesně najezdím, nevím, protože tachometr nemám, nicméně vzhledem k tomu, že jedna cesta tam a zpět je něco málo přes 30 km, tak to odhaduji podle četnosti jízd a sezónní frekvence na něco přes 2000 km za rok. Oproti tomu na sportovním horském kole – vzhledem k tomu, že máme dvě malé děti, nenajezdím ani 300 km za rok (často je na tyto výlety daleko logisticky jednodušší vzít skládačky)… A to je právě ten paradox, který si řada lidí neuvědomuje. Na dobré skládačce totiž díky její univerzálnosti najezdíte daleko víc kilometrů než na svém vymazleném treku či „celopéru“. 🙂 Pokračovat ve čtení