Originální nákladní koloběžky

Kkosnar_m_20170629Koloběžky se vyrábějí různé: silniční, terénní, městské a dokonce i nákladní. Jsou to skvělá přibližovadla, urychlíte na nich svou přepravu a odvezete i docela velký náklad. Tak jako na koloběžce Karla Kosnara z Jablonce nad Nisou.

Karel Kosnar se svým tříkolovým přibližovadlem na cesty
Karel Kosnar se svou károu na cesty – dá se na ní i spát

Karel mi o sobě prozradil, že pracoval jako konstruktér a vrcholem jeho pracovní kariéry byla práce nočního hlídače. A právě tehdy začal po nocích vymýšlet jakousi káru, se kterou by mohl cestovat, vézt s sebou vše, co potřebuje a dalo se na ní spát. Dnes je Karel už nějaký čas „dědkem“ v důchodu a ve svých 73 letech stále něco vymýšlí. Takže postavil tříkolové přibližovadlo pro jízdy na nákup nebo na projížďky s vnoučaty, které dokonce osadil elektropohonem.

Další tříkolka Karla Kosnara
Další tříkolka Karla Kosnara

Ale to není vše, co jste zkonstruoval.
Ne ne, tříkolku pořád vylepšuju, v posledním provedení jsem opustil konstrukci nízkého zavěšení stupátka v rámu a postavil klasický předek koloběžky s vysokým stupátkem, protože s elektropohonem je odrážení minimálně. A protože klasická tříkolka na nerovném terénu přenáší všechny stranové výkyvy do řídítek, zvolit jsem rotační uložení zadní části. Tím je jízda stejná jako na normální koloběžce. Také jsem navrhnul a postavil nákladní koloběžku.

Pokračovat ve čtení

Jak si představujete koloběžku pro ženy?

koloběžkaPřemýšleli jste někdy, jak by měla vypadat ideální koloběžka pro ženy? A to je otázka i pro muže, i když je velmi pravděpodobné, že se představy obou pohlaví budou zásadně lišit. Co by si představovali muži nevím, a ženy? Nebudu vás napínat, jen čtěte dál.

koloběžka Katky Pilátové
Barevný výplet kola, vyšívané stupátko…

O tom, jak by měla či mohla typicky ženská koloběžka vypadat, jsem si totiž povídala s výtvarnicí Katkou Pilátovou, která svou koloběžku dokonale uzpůsobila svým představám. Koloběžku doladila tak, že z ní udělala nádherný módní doplněk, který si i přes své designové „vytunění“ zachoval vše, co se od tohoto praktického přibližovadla očekává.

Katko, odkdy jezdíte na koloběžce a jakou značku jste si oblíbila?
Na koloběžce jsem jezdila už jako malá. Byla dřevěná, moc se mi líbila, nemohla jsem se jí nabažit. Bohužel jsem ji sdílela se sourozenci, a tak dlouho nevydržela. Potom v dospělosti se mi koloběžky staly osudem, když se jimi začal zabývat můj manžel (Dan Pilát – Yedoo). Nejprve dovážel koloběžky Micro a také čínské skládací. Máme je dodnes a mají nespornou výhodu ve své „taškové“ velikosti. Oproti současným s většími kolečky a pořádnými brzdami jsou ale poměrně nebezpečné, každý výmol na chodníku je rozhodí. Značka Yedoo cizeluje mnoho pěkných a uživatelsky vychytaných modelů, a tak jsem věrná jim – i manželovi. 🙂 Designově podařené jsou ale i koloběžky Kostka a také kamarádím i s partičkou, co jela na konkurenčních koloběžkách Kickbike Tour de France, na které jsme se sponzorsky podíleli, protože ty kluky prostě obdivujeme.

koloběžka Katky Pilátové
Design promyšlený do detailu. Ani taštička nesmí chybět…

Kde se vzal nápad koloběžku po žensku doladit? Kdesi jsem se dočetla, že inspirací byl Nepál.
Popravdě jsem vlastně žádnou představu předem neměla. Když tvořím,ať je to cokoli, je to trochu posedlost. Dokud to ze sebe nedostanu, jsem „mimo“. Upřímně jsem byla výsledkem sama překvapená, prostě jsem do doladění koloběžky promítla vše, co se ve mně tehdy dělo. A Nepál byl jedním z vlivů, který tomu udal směr. Lidé tam veškeré své stroje pojímají za bytosti, které jim pomáhají. Jejich duchovnost je pro nás naprosto nepředstavitelná – nákladní automobily dostávají speciální požehnání, aby lidem neublížily a dobře sloužily. Silnice jsou totiž v katastrofálním stavu, auta jezdí obalená lidmi a už i velmi malé děti se pohybují samy kolem silnic až se našinci tají dech. Na zadních částech aut jsou nápisy jako „Bůh ti žehnej, měj se krásně, rád tě vidím…“ a spousta lotosových květů, stužek, duhy a zamilované páry… Chtěla jsem svou koloběžkou vystoupit z chladu uniformity, dát jí osobitost, která odráží to, co je pro mě důležité – radost být sama sebou a tvořit. Pokračovat ve čtení