Yedoo Dragstr = pěknej drak

yedoo_dragstr_m_20161125Na koloběžky Yedoo Alloy jsem se těšila, poprvé jsem je viděla na loňském Designbloku, pak na jaře na veletrhu For Bikes, a tak jsem samo sebou možnosti některou z nich vyzkoušet neodolala. I když jsem si pro test mohla vybrat jakoukoli koloběžku z celé řady, bez dlouhého přemýšlení jsem se rozhodla pro koloběžku Yedoo Dragstr.
Tuhle velikost koloběžky mám nejraději a nedám na ni dopustit. Není největší, přesto je na pořádné svezení už dost velká a navíc velikost koloběžky 20/20 (i když od jiného výrobce), dobře znám. Jezdím na ní několikrát týdně. Využívám ji totiž nejen jako dopravní prostředek, ale pravidelně jako kondiční pomůcku. Zkrátka místo do fitka chodím koloběhat. 🙂 I když musím přiznat, že občas pokukuji i po koloběžkách o číslo větších (26/20 nebo 28/20), to zejména na delším výletě, kdy velké přední kolo ostatním neskrývaně závidím.

Koloběžka Yedoo Dragstr
Yedoo Dragstr

A co jí říkám?
Čím začít… Na první svezení jsem se nijak nepřipravovala a nic neočekávala, prostě jsem si koloběžku půjčila a jela. A pak jsem opakovaně zastavovala a zase se rozjížděla. Důvod byl jednoduchý – jakoby to jelo samo. První, na co jsem si vzpomněla, byla slova Jaroslava Juřici, designéra těchto koloběžek, který mi řekl: „Jezdil jsem i dřív, ale teď mě to víc baví, jediný odpor je moje tělo…“ Samozřejmě jsem se hned zajímala, jak to s hmotností této koloběžky je. Dragstr váží 7,4 kg, a tak je o dost lehčí než ostatní koloběžky této velikosti na trhu. A při jízdě je to fakt hodně znát. Ostatně koloběžky Yedoo z řady Alloy, do které patří i Dragstr, jsou svou nízkou hmotností specifické – souvisí to s použitým materiálem – jsou z hliníku.
Nižší hmotnost koloběžky jsem pocítila i ve chvíli, kdy mě déšť donutil využít MHD a nastoupit do tramvaje. S tou svou koloběžkou jsem už cestovala několikrát, takže při nastupování s nutností překonat 2 (nebo 3?) schody jsem zabrala jako obvykle. Dragstr do tramvaje naskočil skoro sám, až jsem se lekla… A při další cestě mi na jeho „nalodění“ v podstatě stačila jedna ruka.

Patka na koci stupátka koloběžky Yedoo Dragstr
Patka na koci stupátka

Obyčejně neobyčejné stupátko
Dobrý pocit jsem měla ze stupátka, odborníci by asi řekli, že jsem nejspíš kromě jeho šířky (je užší, než jsem zvyklá) a délky – je pěkně dlouhé – vnímala tuhost a pevnost rámu. Na konci stupátka mě zaujala patka, pro mě tedy zpočátku trochu zbytečná věc. K čemu je a jak ji využít? Koloběžka se při zapření nohy mezi stupátko a patičku dá přizvednout, takže se tak možná dají lépe zvládat překážky. Pro mě je však patička spíš jen zarážkou pro nohu a ochranou zadní brzdy, která hned za stupátkem je.
Ale je to ještě jinak, Jakub Bostl (šéf vývoje Yedoo) mi vysvětlil, že patka je důležitým konstrukčním prvkem – rám je totiž konstruovaný z více dílů, které jsou spojené tzv. víceúrovňovými svary a ty v zadní části rámu zpevňuje právě tahle patička. A aby zbytečně nezvyšovala hmotnost rámu, je odlehčená a místo plné stěny má v horní části jen hrazdičku.
A také mi prozradil její další možné využití – když potřebujete koloběžku poponést, nemusíme se špinit o stupátko, stačí vzít koloběžku vpředu za řídítka a vzadu za patičku. A to taky není špatné využití. 🙂

Světlá výška koloběžky Yedoo Dragstr je 45 mm
Světlá výška 45 mm

Světlá výška
Jako žena obvykle technické parametry neřeším, přesto jsem stupátko podrobila důkladné prohlídce, dokonce i s pravítkem v ruce. Zajímalo mě, jak je to s tou světlou výškou, jak vysoko je stupátko nad zemí. A přiznám se, moc mi to nehrálo. Yedoo uvádí, že světlá výška je 45 mm. No jo, ale já zjistila, že na stupátku stojím ve výšce cca 72 mm od země. Tak jak to vlastně je? Jakub Bostl mi vysvětlil, že světlá výška je vzdálenost mezi terénem a spodní hranou stupátka. Jezdec stojí o kousek výš, protože musíme připočíst tloušťku stupátka, která je zde necelých 27 mm, a to včetně třístupňové signalizace opotřebení (viz níže). A aby bylo jasno, není to snaha výrobců nás oklamat, tak se to běžně uvádí. Pokud bychom chtěli stát níž, musel by výrobce stupátko ještě o něco ztenčit, a to už by nejspíš bylo na úkor jeho pevnosti. Takže níž to asi zatím nepůjde.

Stupátko Yedoo Dragstr zespodu
Spodní strana stupátka a jeho třístupňová signalizace opotřebení podvozku

Důmyslný podvozek
I když pro mě jsou spíš důležité pocity než konstrukční prvky, tentokrát jsem dokonce v souvislosti se stupátkem koloběžku otočila na zadní. Zjistila jsem, že hrany stupátka jsou po stranách zkosené, což prý skvěle funguje při rychlém projíždění zatáček, kdy se koloběžka i jezdec nakloní a tzv. „to klopí“… A pak to prý také (stejně jako tvar rámové trubky a vidlice) zlepšuje aerodynamiku koloběžky, takže pofrčíte s menším odporem vzduchu.
Zespodu je navíc stupátko opatřené tzv. třístupňovou signalizací opotřebení podvozku. 🙂 Zní to hodně technicky, ale zjednodušeně jde o to, že při pohledu na stupátko zespodu snadno zjistíte, jak je podvozek opotřebený, nakolik jste jej při kontaktu s terénem už obrousili. Po celé délce stupátka jsou lehce vystouplé plochy, jakoby lišty (profily). Jsou umístěné v různé výšce vždy s milimetrovým rozdílem, takže při jízdě nikdy neškrtnete o terén celou plochou stupátka, ale jen jednou z lišt. A zdá se, že škrtat o terén můžete bez obav! Než se dopracujete k třetímu stupni, musíte obrousit 3 mm – teprve pak by mohlo dojít k narušení pevnosti rámu. A to bude trvat dlouho. Jakub Bostl mi na jednom testovacím modelu ukázal, že i po 8 000 najetých km ubyla jen cca polovina 1. stupně, takže se možná ani k tomu třetímu stupni nikdy nedopracujete. Nemluvě o tom, že si nejspíš většina z nás dává aspoň trochu pozor a škrtání o terén se snaží předcházet.

Stupátko koloběžky Yedoo Dragstr
Stupátko koloběžky Yedoo Dragstr

Neobvyklý pro mě byl zpočátku povrch stupátka se třemi protiskluzovými proužky (připomínají smirkový papír). Zabraňují sklouznutí nohy po stupátku a přitom nijak nebrání pootočení při výměně nohou. Na polepení stupátka Yedoo umožňuje zvolit jen tolik proužků, kolik koloběžkář chce a sám si určí, nakolik bude stupátko klouzat nebo brzdit (jak chcete). Moje obavy, že se povrch proužků co nevidět ošoupe, nejsou na místě. Viděla jsem koloběžky, které měly hodně, opravdu hodně najeto a proužky stále držely – víc než proužky utrpěla na stupátku barva rámu okolo.

rychloupínák zadního kola koloběžky Yedoo Dragstr
Rychloupínák na zadní kole

Bez kol to nejede
No jasně, já přesto v souvislosti s koly zmíním jen to, co jsem řešila nejvíc. U Dragstra jsou obě kola – přední i zadní – opatřena rychloupínákem. To považuji na koloběžce za praktickou věc a myslím, že už by alespoň na předním kole měl být rychloupínák samozřejmostí. Vzadu mě ale trošku děsil jeho šroub, který vykukoval z rámu a trošku jsem se obávala o své kotníky. K žádnému úrazu sice nedošlo, ale zcela ideální to podle mě není. Jakub Bostl mě ubezpečil, že mám-li obavy, lze rychloupínák vyměnit na počkání či hned při koupi koloběžky. Stačí ho nahradit šrouby s nízkou hlavou, které se pak skryjí v rámu a kotník i toho největšího nešiky nijak neohrozí.

Bílá varianta koloběžky Yedoo Dragstr
Bílá varianta koloběžky s červenými bowdeny

Design koloběžky
Už jsem psala víckrát, že mám moc ráda oblinky, buclaté a oblé tvary a také barvy… Oblinek je tenhle rám plný, takže v tomto směru nemám koloběžce co vytknout. A barvy? Ty jsem musela samo sebou okouknout naživo. Všechny. U celé řady Alloy.
Yedoo ve spolupráci se studiem Najbrt vytvořilo dokonale vyladěné barevné kombinace. I když se přiznám, že bych uvítala Dragstra mnohem veselejšího, třeba i v kombinaci dvou barev, ale chápu, že při výrobě velkých sérií koloběžek to není jednoduché, neboť stejné nadšení pro barvy nemusí mít každý. Líbí se mi třeba barevné provedení koloběžky Trexx (Turquoise Red) a pak i odstín Cream koloběžky Friday.
Dragstr je nabízen ve čtyřech barvách a tu svou si vybere určitě každý – bílá je prý mezi koloběžkáři hodně oblíbená, červená a černá jsou barvy, které se líbí a sáhne po nich nejeden koloběžkář či koloběžkářka kdekoli na světě. A pak zelená. Je to zvláštní zelená, vsadila bych se, že než ji uvidíte, docela jistě si představíte spoustu zelených odstínů, jen takový ne. Pokud bych si měla vybrat, tak bych se nejspíš šla barvami pokochat ještě jednou, nicméně zelená je už teď mým velkým favoritem. 🙂 Design koloběžky není však jen o barvách rámu, celkový vzhled dotvářejí i grafické prvky a barva bowdenů… Ty jsou totiž u řady koloběžek dnes jak funkční věcí, tak i zdobným prvkem, neboť se používají v různých doplňkových barvách. U bílého Dragstra jsou červené, ale můžete zvolit i jinou barvu. Navíc jsou schované v rámu, což jednak koloběžce dodává na zajímavosti a současně zapuštění dovnitř rámu kabely skvěle chrání.

Doplňky ke koloběžce Yedoo Dragstr lze dokoupit
Doplňky – držák lahce, stojánek a blatníky – lze dokoupit

Bez doplňků to není ono
Co mě na vypůjčené koloběžce chybělo, byly doplňky – držák lahve, stojánek i blatníky. Naštěstí je lze všechny dokoupit.
Držák lahve můžete mít umístěný dole nebo pomocí adaptéru nahoře u řídítek, což asi uvítáte, pokud rádi závodíte, neboť pak můžete pít i za jízdy…
Stojánek je na nové řadě koloběžek úplně nový a jinak řešený než dříve. Dřívější „motorkový“ se v této řadě nepoužívá, řada Alloy je vybavena stojánkem tyčkovým, otočným či jak ho nazvat, který drží sám, přiklápí se k rámové trubce do svislé polohy a pro použití se přetáčí dolů k zemi. Stojánek není sériovou součástí koloběžky, při objednání současně s koloběžkou jej lze ale pořídit za zvýhodněnou cenu.
Blatníky, to je kapitola sama pro sebe. Bez nich má sice koloběžka mnohem sportovnější vzhled, ale mokré nohy i zadek a lýtka olepená slimáky, to není nic pro mě. Jaké blatníky může Dragstr dostat, mě zajímalo i proto, že mi na mé koloběžce na jaře při drkotavé jízdě jeden blatník praskl a druhý, který ho nahradil, je celkem těžký. Nové blatníky Yedoo by měly, zdá se, vydržet hodně. Když ho v ruce protočíte do strany, nepraskne, uvnitř má totiž hliníkovou kostru, která je potažená plastem, a tak mu snad drkotání a poskakování vadit nebude.

Řadu dalších věcí úmyslně opomíjím – brzdy, náboje, pláště, představec, hlavové složení… a co já vím, co ještě. To už chce krapet techničtější pohled… Já jen vím, že brzdy brzdily, náboje se točily, představec mi vyhovoval, neboť prostoru mezi zadním kolem a řídítky jsem měla až až a ani hlavové složení jsem nijak neštelovala. Nebylo třeba. Navíc mě tohle do jisté míry nechává chladnou, ostatně na technické parametry a seřizování máme, my ženy, muže.:-)

Koloběžka Yedoo Dragstr v tramvaji
S koloběžkou se dá v případě potřeby pohodlně cestovat i tramvají

Závěrem
Názory na Yedoo jsou různé… někdo chválí, někdo hubuje. Jsou dobré, nejsou dobré… vyrábějí se v Číně a za moc nestojí… O to víc jsem byla zvědavá. Čekala jsem, že se spolu budeme chvilku sžívat, díky těm rozporuplným názorům jsem byla ostražitá a trochu nedůvěřivá… Každou jízdu na Dragstrovi jsem si ale nakonec užívala. Koloběžka jezdí skvěle, rozuměly jsme si hned po prvním odrazu. Při našich projížďkách jsem ji moc nešetřila, proháněla jsem ji z kopce do kopce i cestou necestou. Koloběžka ochutnala asfalt, škváru, polní i lesní cesty, šotolinu i průjezd potokem… A dokonce 2x jsme spolu cestovaly tramvají. To musím na téhle koloběžce také ocenit, jezdí rychle, je obratná, dobře se s ní manévruje, zvládnete s ní trénink i 50km výlet a protože je navíc „kompaktní“, doma ji snadno uskladníte a také s ní bez obav můžete do tramvaje. Během dvou týdnů, které u mě a se mnou koloběžka trávila, se z nás stal sehraný tým – vracela jsem ji hodně nerada. Jediné, co mi je tak trochu líto, že má mužské jméno. Jezdí sice jako drak, ale ženské jméno by mi k ní pasovalo víc. Tak jsem jí aspoň mezi námi důvěrně oslovovala Dragsterko! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *